Zámek Blatná se nachází ve stejnojmenném městě asi 60 kilometrů severně od Českých Budějovic a 95 km jižně od Prahy. Blatná patří nesporně mezi stavebně historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého druhu u nás. Původně se jednalo o tvrz, jejíž počátky sahají do 13. století. Běhen 14. století získává tvrz charakter gotického hradu.
Historie
Své jméno získal hrad a po něm i osada, jež při něm vyrůstala, od bažin, uprostřed kterých byl postaven. První písemná zmínka o „blatném hradě“ pochází z roku 1235. Z původního hradu se dodnes dochovaly pouze zbytky románské kaple z 13. století, jež byly vykopány v roce 1926. Od 13. století patřil hrad do majetku pánů Bavorů ze Strakonic. Podle zprávy z roku 1253 zde sídlili Johanité a od roku 1391 páni z Rožmitálu. Tehdy také prošel hrad první významnou přestavbou. Za Zdeňka z Rožmitálu († 1398) byl starý dvorec vyjma románské kaple zbourán a na jeho místě postaven kamenný palác s monumentální hranolovou věží v čele.
Hrad byl obehnán kamennou zdí, vodním příkopem a hliněným valem. Přestavbu dokončil Zdeňkův syn Jan. Nejvýznamnější doba hradu nastala v 15. století. Tehdy jej vlastnil královský purkrabí Zdeněk Lev z Rožmitálu, jenž si zde vybudoval reprezentativní sídlo. Přestavbu paláce, hradní zdi a vodního příkopu vedl Benedikt Ried z Piestingu zvaný též Benedikt Rejt z Pístova. Po smrti pana Zdeňka Lva (1535) přešel hrad roku 1541 do majetku rodu Šternberkovů. Ti jej však krátce poté, roku 1579, prodali Janu z Rozdražova. Jeho syn Václav vystavěl na severní straně nový renesanční palác. V roce 1695 hrad získal rod uherských hrabat Serényiů, za jejichž vlády hrad zachvátil požár.
To si vyžádalo značné opravy, k nimž došlo v letech 1763–1767. Konečně v roce 1798 kupuje Blatnou Karel Hildprandt z Ottenhausenu. Hildprandtové zámek vlastnili až do konfiskace v letech 1948–1952. Za nich došlo k přetvoření obory na anglický park, byla zbourána románská kaple a některé další budovy a přestavěny některé paláce. K poslední větší úpravě došlo za Roberta Hildprandta v letech 1850–1856, kdy byl hrad pod vedením architekta B. Grubera regotizován. Po roce 1989 se Kornelie Hildprandtová a její dcery Josefina a Jana, každá se svým synem, vrátily zpět z emigrace do vlasti a po restituci v roce 1992 pokračují dále v rozsáhlé v rekonstrukci zámku.